32 let

tradiční čínské medicíny v České republice

Úvod / Historie TČM / do roku 1989

Historie tradiční čínské medicíny v českých zemích do roku 1989

V druhé polovině 20. století sice akupunktura získala místo v Československé lékařské společnosti, ale alternativní směry zdravého životního byly v hledáčku STB, informace nebyly dostupné, knihy vycházely samizdatově. Několik titulů se podařilo vydat legálně. Co ještě napsaly o tradiční čínské medicíně dějiny v českých zemích? 

Kořeny české sinologie sahají až do středověku

Kořeny české sinologie tkví v naší národní minulosti hlouběji, než by se dalo čekat. Prvním historicky doloženým cestovatelem do Číny totiž byl františkánský minorita Oldřich z Furlanska, který mezi léty 1328-1330 osobně zavítal na území Číny a bývá někdy nazýván „českým Marco Polem". Dokonce máme i českého „Mateo Ricciho" v osobě jezuitského misionáře Karla Slavíčka (1678 – 1735), který působil jako matematik, astronom a hudebník na císařském dvoře v Pekingu, kde také zemřel a je tam pochován.

slavicek.png

Krebsová: Tao te ting, kniha

Překlady Tao te ťing,
základy sinologie

Průkopníkem sinologie a prvním překladatelem Lao c'ova Tao te ťingu je orientalista profesor Rudolf Dvořák (1860 – 1920) jehož záběr však pokrýval i egyptologii, íránistiku, turkologii a další obory. Dříve než v univerzitním prostředí se čínský jazyk začal vyučovat na zlínské Vyšší lidové škole a učil ho tam budoucí zakladatel české sinologie Jaroslav Průšek, kterému poskytl stipendium pro studium v Číně sám Tomáš Baťa.

Jako samostatný akademický obor pak sinologie vzniká až po 2. světové válce v roce 1945 na Karlově univerzitě. Jaroslav Průšek tam vychoval další následníky a také Bertu Krebsovou, další významnou překladatelku Tao-te-ťingu.

Těžiště zájmu českých sinologů byla čínská literatura v širokém společenském kontextu. V Orientálním ústavu, kde J. Průšek působil, tak vznikla v 60. letech knihovna o více než šedesáti tisíci svazků, která ve své době představovala evropský unikát. Bohužel „zlatý věk české sinologie" ukončila normalizace po srpnu 1968.

První paprsky akupunktury mezi českými lékaři

V letech 1960-61 se několika českým lékařům podařilo dostat do zemí, kde se setkali s akupunkturou a mohli ji i studovat. Jedním z nich byl MUDr. Josef Vymazal, který byl na několikaměsíční stáži v Číně. Ve stejné době byl MUDr. Richard Umlauf vyslán jako vojenský lékař do Koreje. MUDr. Josef Vymazal po návratu akupunkturu praktikoval na Neurologické klinice UK v Praze a v roce 1965 vydal společně s Milanem Tuháčkem publikaci Akupunktura, která k tomuto oboru přitáhla pozornost mnoha lékařů.

MUDr. Richard Umlauf začal pomocí akupunktury léčit pacienty ve vojenské nemocnici v Ružomberoku, kde v roce 1965 uspořádal 1. celostátní konferenci o akupunktuře. V roce 1969 proběhla opět v Ružomberoku 2. celostátní konference o akupunktuře s mezinárodní účastí. Byl na ní zvolen první celostátní výbor pro akupunkturu.

_clanek-abeceda-akupunktury.jpg

kovem-a-ohnem.jpg

MUDr. Václav Kajdoš:
Kovem a ohněm

Již od poloviny šedesátých let se v časopise Praktický lékař začaly objevovat články věnované akupunktuře a pulsové diagnostice. Jejich autorem byl Václav Kajdoš, jeden z prvních průkopníků tradiční čínské medicíny u nás. Pracoval ve zdravotnickém středisku na Praze 3, nedaleko slavného divadélka Chmelnice, kde měl svá první představení v manéži Bolek Polívka.

MUDr. Václav Kajdoš se věnoval tzv. „malé chirurgii", což znamená, že měl svou ordinaci v prvním patře a v zadní místnosti měl přístroj velikosti velkého prádelníku, který sloužil na měření drah. Byl to poměrně uzavřený a nepřístupný muž a nebylo lehké k němu najít cestu.

V roce 1974 byla vydána jeho kniha Kovem a ohněm, která představovala široké veřejnosti tradiční čínskou medicínu a její metody a prolomila určitě informační bariery. Dalším významným dílem Václava Kajdoše byla skripta Základy tradiční akupunktury (ILF 1985), která byla určena odborné veřejnosti.

První sdružení akupunkturistů při ČLS

Akupunktura u nás si postupně začala nacházet místo v praxi některých lékařů. Zpočátku se zájemci o tuto léčebnou metodu scházeli pod hlavičkou Československé vědecko-technické společnosti (ČVTS), později se konaly i diagnostické semináře. Mezi členstvem byli jak lékaři, tak i nelékaři a stejná členská základna pak přešla i do lékařské společnosti.

V roce 1974 uspořádal MUDr. Umlauf první kurz akupunktury v Čechách.

V roce 1975 byla ustanovena Česká komise akupunktury při České lékařské společnosti (ČKA ČLS) jako součást Rehabilitační sekce Společnosti tělovýchovného lékařství a balneologie, kde významnou úlohu sehrála i MUDr. Milada Barešová a MUDr. Michaela Lidická (Dašková) průkopnice akupunktury u dětí a budoucí zakladatelka ČSBS, členem této sekce byla i MUDr. Ludmila Růžková (později Bendová).

bendova-lidicka.png

umlauf-baresova.jpg

Akupunktura v nemocnici

V polovině sedmdesátých let bylo na základě výjimky ministerstva zdravotnictví zřízeno oddělení akupunktury ve Fakultní nemocnici s poliklinikou v Brně Bohunicích. Jeho přednostou byl jmenován MUDr. Richard Umlauf.

V roce 1977 byla u nás akupunktura uznána jako interdisciplinární metoda.

První kurz organizovaný Institutem pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů Praha proběhl o rok později. V roce 1981 došlo k organizační změně Komise na Sekci akupunktury při ČLS. Jejím předsedou se stal MUDr. Richard Umlauf.

Zájmové spolky zdravého životního stylu

Skupina osob soustředěná v tělovýchovné jednotě Spartak v Praze 4 Podolí, kterou vedla doc. Miluše Kubíčková, pořádala pro své členy přednášky a pobyty, na kterých přednášeli např. onkolog MUDr. Miroslav Pekárek, akupunkturista MUDr. Václav Kajdoš, MUDr. Ludmila Růžková (později Bendová). MUDr. Josef Jonáš a další. Díky nim se zájemci dozvídali informace o zdravém životním stylu. Samizdatově v té době vyšla např. i poměrně rozsáhlá kniha G. Bachmanna Akupunktura, která byla přeložena z němčiny.

Svou činnost také rozvíjela Společnost přátel přírodní výživy, v jejímž předsednictvu byla i MUDr. Ludmila Růžková (později Bendová). Původně to byla organizace Svazu zahrádkářů, protože její členové se zajímali o ekologické zemědělství. Ekologie ale byla v té době sledována StB, což práci společnosti komplikovalo. Přesto vydávala samizdatový časopis a různé tematické brožury o výživě, akupunktuře, akupresuře, hathajóze, homeopatii atd.

Obrázek5.jpg

IMG_5877.JPG

MUDr. Josef Jonáš:
Křížovka života

Dalším mezníkem, který přitáhl pozornost veřejnosti k tradiční čínské a orientální medicíně, se v roce 1989 stalo vydání knihy MUDr. Josefa Jonáše Křížovka života. MUDr. Jonáš ji napsal do šuplíku o pět let dříve a teprve jisté oteplování politické situace koncem osmdesátých let mu umožnilo ji vydat. Křížovka života se okamžitě stala bestselerem, po kterém hladově sáhli tisíce zájemců lačnících po informacích z této oblasti.

Na začátku této poutavé knihy je uveden výrok Alberta Einsteina:

„Jak je nádherné pocítit jednotu celého komplexu jevů, které se při bezprostředním chápání zdají být nesourodými.“

Kniha vyvolala neskutečný zájem čtenářů a od té doby vyšla v nejméně 20 reedicích. Celkový náklad Křížovky života dosáhl během dvaceti let půl milionu. Kniha byla přeložena také do polštiny, slovenštiny a bulharštiny.

Jak to bylo s tradiční čínskou medicínou dál?

Jedna série historie TČM končí, ve které hrála MUDr. Ludmila Bendová menší roli, nikoliv bezvýznamnou.
Ve druhé sérii Historie TČM v Československu hraje Lída Bendová roli hlavní.

V osobním vyprávění se dozvíte, jak to bylo dál...

Čtěte dál →